Když Kostka havaroval v předposlední zkoušce na letošní Kopné, bylo mi ho samozřejmě líto. Takovou zkušenost mu snad nikdo nemohl závidět. Zároveň mě ale napadlo, jak se taková událost projeví v povědomí všech diváků a ostatních zúčastněných a zřetelně odliší tuhletu Kopnou od těch ostatních ("jó, to bylo tenkrát, když to mladej Kostka rozvěsil u Držkové"). Nehody zkrátka k rally tak nějak patří a ty "slavné" se pak tradují po mnoha letech ve vyprávění fanoušků.
Přešel sotva týden, a už bych si za tuhle myšlenku nejraději nakopal... Smrtelná nehoda v Belgii a střet s diváky ve Francii, to je opravdu silné kafe. Tak silné, že se vnucuje úvaha o skutečném smyslu závodění. A to jsem ještě netušil, že pokračování nás čeká už v Krumlově. Smutné...
Co dodat? Naše poblouznění touhle rychlou a nebezpečnou zálibou to nezastaví. Stále se bude závodit, vyhrávat a nebo se o to přinejmenším pokoušet. Stále to bude lákat i diváky. Nikdo neuvěří, že by se právě jemu mohlo něco stát, stejně jako nevěří, že by nepřežil zítřejší "výlet" do Tesca.
Poučení z toho neplyne, závěry neexistují. Snad jen smíření. S ubíhajícím časem, se životem, se smrtí. A s vlastním rozumem... Zkusme tedy alespoň té potvoře hrbaté, s kosou na rameni, zbytečně nenahrávat.
A k tomu nám třeba i RBR budiž nápomocno...
Komentáře
Okomentovat