No, dneska je hezky, dneska by to šlo :-) Naštěstí mám náhodou nějaký volný čas jen pro sebe a tedy jsem se rozhodl, že se pustím do cvičného projektu se Zaxxonem. Už sice na něčem pracuji, ale tvorba se samozřejmě nejlépe popisuje, když je to přímo v akci...
Zvolil jsem si trasu loňského shakedownu Barum rally - Halenkovice. Něco kolem čtyř kilometrů kvalitního asfaltu (s výjimkou Bettiho zatáčky), pár klasických serpentin a co je hlavní - nádherná scenerie s výhledem na Napajedla, to už je sakra důvod se o něco pokusit.
První krok je snadný - spustit Google Earth a naklikat trasu. Minule jsem to rozebíral, takže jen přidám pár obrázků a poznámek. Ostatně, v podobném duchu se ponese celé moje vyprávění o metodě Zaxxon...
Pro inspiraci si najdu onboard z loňska a s jeho pomocí též určím přesné místo startu. Pochopitelně ale začnu s vyznačováním už daleko před ním, abych neměl při startu do RZ hnedka za zadkem zeď, jak je to vidět na mnohých BTB tratích (čest výjimkám).
Pro občany Googlem nezasažené je určen tento obrázek: kratší šipka ukazuje tlačítko volby trasy (okno, které se při tom otevře se potvrdí OK, až když je trasa naklikaná). Pokud se nám při trasování něco nezdá dost dobré, tak to lze opravit přetažením libovolného bodu. Bezpodmínečně pak před dalším pokračováním trasy musíme znovu kliknout na koncový bod, kde jsme práci před opravou přerušili. Jinak nám to "miláček" Google Earth zasukuje a to je... nedobré (viz druhá šipka).
Jak už bylo řečeno, vedeme trasu středem vozovky, ale s rozumným zjednodušením tvaru. Výsledný oblouk zatáček pak bude stejně víc závislý na tzv. spacingu (velikost panelu tratě), než na rozlišení křivky KML.
Zde je krásně vidět, jak se průběžně může měnit šířka tratě. To nás sice bude zajímat až v prvním kroku Zaxxonova postupu, ale už při tvorbě trasy bychom si měli všímat, jak je kde trať široká. Připadá mi snadnější v potřebném místě vozovku zúžit, než si kvůli nešikovnému roztahování šířky rozhodit polygony (ideální velikost pro vozovku je 1x1 metr, plusmínusautobus). Naopak, zužovat větší kus tratě je zdržovačka, ať už použijeme jakýkoliv modelovací program...
Hlavní trať uložíme jako "track.kml" a začneme se věnovat odbočkám (když pracujeme na multi-tracku). Na obrázku je vidět, jak se dá každá odbočka (pracovně pojmenovaná "son") odlišit barevně a kde najdeme její délku (chceme-li ji znát).
Zde je výsledek dosavadní snahy. Systémová konzola vpravo dole už ale předznamenává další postup - právě se stahuje adresářová struktura budoucího projektu (viz Zaxxonův tutoriál).
Nyní je načase věnovat se instalaci všech ostatních komponent, které popisuje tutoriál v kapitole "Installing the software". Netřeba snad připomínat, že prostudování i zbytku tutoriálu je pro další vývoj událostí nezbytně nutné.
Komentáře
Okomentovat