No, není to tak dávno, co jsem se v události měsíce chlubil, jak zkouším modelovat tratě v Blenderu, ale od té doby se opět udály nějaké změny. Naštěstí ne až tak dramatické, zájem o tratě a snaha o využití Blenderu tu jsou pořád. Zásadní změna ale nastala v pracovním postupu.
Miro Kurek mě tak dlouho naváděl do Zaxxonovy metody, až jsem to zkusil a... skoro zvítězil. Proč skoro? Protože vždycky se najde něco, co by se ještě mohlo udělat lépe a tak zkouším, jak s touhle novotu zacházet...
To, co je na obrázku dole sice zatím vypadá jako přebarvený zelný list, buďte si ale jisti, že ve skutečnosti se jedná o 3D model krajiny, obsahující cca 6km trati. Díky Miro ;-)
Pro začátek je to jen prostá trať bez odboček. Pokud nepočítám instalaci a experimenty, tak to obnáší asi 3 hodiny tvorby, z nichž necelou polovinu zabírá práce v Google Earth (včetně čekání na provedení skriptu).
Jaká tedy vlastně je ta Zaxxonova metoda? Je to něco, na co jsem si musel chvíli zvykat, ale výsledek a nakonec i ten pocit z tvorby opravdu stojí za to.
První rozdíl je, že 3D model se vlastně netvoří přímo, ale generuje se v grafickém programu Gmsh na základě dat získaných z Google Earth (nebo jemu podobných) a zpracovaných soustavou Octave skriptů.
A aby toho nebylo dost, tak pro nejjednodušší metodu budete kromě prostředí Octave muset nainstalovat i Python. Tedy se vážně vyplatí pořádně prostudovat návod...
Skromná poznámka: pokud si budete chtít ze zvědavosti stáhnout Zaxxonův manuál, rozhodně doporučuji nestahovat z těch ostatních adresářů nic jiného. V případě, že se rozhodnete začít, tak první krok je instalace klienta Subversion, který se postará o kompletní adresářovou strukturu projektu. Tak aby se to nepletlo :-)
Stručný postup:
1) Instalace potřebného software a stažení šablony projektu (propříště už stačí pouze update skriptů)
2) Návrh trasy v GoogleEarth a volba druhu výškových dat (nejjednodušší taky z GE)
3) Zavedení všech zdrojových dat do projektu (včetně získání elevace z GE, pokud není jiný zdroj)
4) Vygenerování profilu trati a manuální úpravy elevace.
5) Zpracování všech dat v Gmsh a vygenerování 2D mřížky. Manuální přiřazení drivable a nondrivable povrchu.
6) Konverze 2D mřížky na 3D model. Zde je možnost propojení modelu s texturou vzniklou satelitním snímkováním, dále export modelu do klasického 3D editoru pomocí formátu OBJ a nebo pokračování v postupu až do fáze zpracování v BTB.
Oproti dřívějšku, kdy se každý skript spouštěl samostatně z Octave konzole, je od loňského jara k dispozici grafický interface i s podrobnou nápovědou. A pohledem na něj bych se už pro dnešek rozloučil...
Komentáře
Okomentovat