Opravdu jsem se nezbláznil a nezačal se věnovat kuchaření, i když takový vlastnoručně ukuchtěný šopský salát, naservírovaný v pravý čas té pravé dámě dokáže jistě divy. To jsem jenom zkoušel vymyslet další originální název kapitoly. Na řadě je totiž tvorba textury a nejlepší nástroj, kterým to lze je - Photoshop.
Vysvětlivky:
1. Nástrojová lišta
Sdružuje všechny editační nástroje, určené pro tvorbu obrázku. Pro jejich nastudování vřele doporučuji výborný web Grafika on-line, konkrétně sekci Photoshop.
Vodorovný oddíl označený na obrázku 1a obsahuje v této verzi menu nastavení zvoleného nástroje, jeho umístění se však u různých verzí odlišuje.
Vodorovný oddíl označený na obrázku 1a obsahuje v této verzi menu nastavení zvoleného nástroje, jeho umístění se však u různých verzí odlišuje.
2. Hlavní okno
Tady se odehrává hlavní bitva. Nahoře, se ukazuje název aktuálního obrázku, měřítko vůči originálu (v procentech) a barevný model (RGB je ten "náš"). Jinak zde není nic zajímavého - kromě našeho díla samozřejmě...
3.Navigátor
Pomáhá při pohybu v obrázku při velkém zvětšení, pod ním se schovává okénko s informacemi o obrazovém bodě, kde se zrovna nachází kurzor (souřadnice, aktuální odstín RGB a CMYK atd.).
4.Historie
Strašně důležité okno v případě, že se nám zdá, že v tom hlavním je něco špatně. Ostatní roletky pod ním ani nepoužívám...
5. Vrstvy - kanály - cesty
Zde určujeme strukturu obrázku a ukládáme vedlejší informace. Všechny tři roletky jsou velice užitečné, takže se alespoň pokusím popsat rozdíl mezi nimi:
Vrstvy si můžeme představit jako průhledné fólie, po kterých malujeme. Obrázky na jednotlivých vrstvách se pak nejen vzájemně překrývají, ale díky interakci si navzájem ovlivňují svou barvu, hustotu a strukturu.
Kanály jsem už zmínil, takže zde stačí pouze podotknout, že nesou doplňkovou informaci, která přímo neovlivňuje vzhled výsledného obrazu.
Cesty fungují jako vektorová složka naší práce, v obrazu bude viditelný až jejich výsledek (linie, nebo plochy). Proti klasickému kreslení ploch a linek nástrojem štětec mají výhodu v nezávislosti na zvětšení a úžasné geometrické čistotě a flexibilitě malování (brr, to je ale slovník). Také se dají jednoduše převádět do formy výběru (a jsme zpět u "kanálků") a tím se opět rozšiřují naše možnosti...
Vrstvy si můžeme představit jako průhledné fólie, po kterých malujeme. Obrázky na jednotlivých vrstvách se pak nejen vzájemně překrývají, ale díky interakci si navzájem ovlivňují svou barvu, hustotu a strukturu.
Kanály jsem už zmínil, takže zde stačí pouze podotknout, že nesou doplňkovou informaci, která přímo neovlivňuje vzhled výsledného obrazu.
Cesty fungují jako vektorová složka naší práce, v obrazu bude viditelný až jejich výsledek (linie, nebo plochy). Proti klasickému kreslení ploch a linek nástrojem štětec mají výhodu v nezávislosti na zvětšení a úžasné geometrické čistotě a flexibilitě malování (brr, to je ale slovník). Také se dají jednoduše převádět do formy výběru (a jsme zpět u "kanálků") a tím se opět rozšiřují naše možnosti...
Pro začátek doporučuji opět zkusit otevřít si nějaký template a podívat se na jeho "vnitřnosti". Nebuďte překvapeni tím, že se majitelům :-) starších verzí Šopáka občas nepovede otevřít nejnovější template. Adobácké soubory PSD chtějí své a starší Photoshopy např. neznají u vrstev skupiny. Template základních vozů RBR by měly být "vpohodě"...
A příště si zkusíme něco prakticky.
A příště si zkusíme něco prakticky.
Komentáře
Okomentovat